Deník – Hastings

22.9. a 23.9.2023

V pátek 22. září 2023 jsme se sešli před budovou školy, abychom po dlouhé přípravě konečně nasedli do autobusu RegioJet a zamířili do Velké Británie.

Ani komplikace s „naloďováním“ do našeho žlutého busu nám neubraly nadšení, a tak jsme se kolem půl páté vydali na nekonečně dlouhou cestu.

Jízda probíhala poklidně a ráno jsme po pasové a celní kontrole konečně vstoupili na palubu trajektu mířícího z Calais do Doveru. Očekávaly nás bílé skály ozářené sluncem a azurově modrá obloha. Proslavené křídové útesy, zkrátka nádhera. Ani jsme se nenadáli a vystupovali jsme na prostranství před Hastings Castle. Ruiny normanského hradu a jeho historie nás překvapily a vtáhly do děje počínajícího roku 1066.

Po krátké procházce jsme se přesunuli ke Smugglers Coves. Pochopili jsme, že kopec, na kterém stojíme, je doslova „prošpikován“ chodbami, síněmi a jinými pašeráckými úkryty. Čile, ale samozřejmě tajně, se zde obchodovalo s nejrůznějším zbožím, které umožňovalo při tehdejší drahotě a nouzi přežít.

Z této části Hastings jsme k sestupu dolů do malebných uliček starého města využili West Hill Lift, kabinkovou lanovku. Za chviličku jsme už procházeli po Hastings Beach. Prosluněné sobotní odpoledne obyvatele a návštěvníky města lákalo k vyzkoušení nejrůznějších atrakcí v zábavním parku a také k ochutnávání dobrot v četných místních stáncích.

Podél moře a pláže jsme se vydali do místa, kde nás po chvíli napjatého očekávání uvítali naši noví „náhradní“ rodiče a postupně si nás odváželi do svých domovů. Těšíme se na hodiny výuky anglického jazyka i odpolední a celodenní výlety za historickými pamětihodnostmi a zajímavostmi i za přírodními krásami této nádherné země.

24.9.2023

Nedělní ráno se neslo ve znamení příprav na celodenní náročný výlet.

První zastávkou byl rozsáhlý komplex zámku Hampton Court Palace v East Molesey blízko Londýna. Zatažená obloha se pomalu začínala protrhávat, mraky ustupovaly sluníčku, takže jsme zámek mohli spatřit ve slunečním svitu. S ohledem na čas vyměřený prohlídce jsme museli vybírat z jednotlivých částí objektu. Při výběru zvítězily komnaty krále Jindřicha VIII. a jeho manželek. Výzdoba ve stylu tudorské gotiky (pozdní gotika v Anglii) se vyvíjela od 15. stol. A později se mísila s prvky italské renesance a francouzského manýrismu. Vrcholným obdobím byla právě doba panování Jindřicha VIII., která pak zejména v architektuře ještě dlouho přetrvávala. Milovníci umění si přišli na své v rozsáhlých galeriích zejména portrétů a krajinomalby. Ti z nás, které zajímá architektura, objevili tupý hrotitý oblouk, kružbu, soustavu arkýřů a zejména vějířovou klenbu. Uchvátila nás prostorná atria s vodotrysky a květinovými rabaty. Měli jsme možnost procházet obrovskými zahradami zdobenými stovkami majestátních tisů stříhaných do zvláštních jehlanových tvarů. Zaujala nás všudypřítomná vodní plocha, která doslova svírá zámek ze všech stran a ústí do širokého a dlouhého vodního kanálu. Mnohým z nás připomněla skvost Francie, Versailles.

Nezapomenutelným zážitkem byla pro nás prohlídka sestavy kuchyní. Obrovské krby a ohniště, ve kterých bylo možné opékat a rožnit velké množství divoké zvěře, vepřů a jiného masa, nás překvapily nejen velikostí, ale i výbavou. Také různé měděné a cínové nádobí, spousta bylin, koření a jiných ingrediencí dodávaly místu patřičnou atmosféru. Vždyť tato kuchyně bez problémů zajišťovala celodenní stravování stovkám královských hostů. V době naší návštěvy byl bohužel uzavřen největší klenot celého zámku, kterým je Chapel Royal.

Smutně jsme se loučili s tímto nádherným místem zvláště proto, že vzhledem k jeho rozsáhlosti nebylo možné za tak krátký čas objevit všechna jeho zákoutí a zajímavosti. Doufáme, že se sem snad ještě někdy vrátíme…

Odpoledne nás čekal přesun ke hradu Windsor, který je královskou rezidencí, která je vzdálena jen pouhých 30 km od Londýna. Tento hradní komplex je silně spojen s anglickou a následně britskou královskou rodinou. Je druhým největším dosud obývaným hradem na světě. Založení a vznik hradu je datován rokem 1070 a tímto místem skutečně kráčela historie od doby ovládnutí Anglie Normany (Vilém I. Dobyvatel) až do dnešní doby. Obklopovala nás přehlídka „viktoriánského a georgiánského vkusu“.  Jindřich VIII. Tudor a Alžběta I. využívali hrad jako královský dvůr a centrum diplomatické zábavy. Kromě gotických prvků jsme zde nalezli rukopis barokních a rokokových mistrů. Jejich otisk je znát na nábytku i vybavení interiérů. Zajímavou atrakcí je mistrovský výtvor miniatury – Queen Mary´s Doll´s House. Třípatrový domeček pro panenky. Má všechno, co má takový domek mít, vyvedené ve velikosti 1:12, královskou ložnici s postelí s nebesy, honosnou jídelnu, pokojíčky pro služebnictvo, společenskou místnost s krbem ve stylu hradů a zámků. Perlou jsou maličké zařizovací předměty, hodiny, budíky, misky, hrníčky, šatičky, kloboučky, vše naprosto dokonale vytvořené.

V informačních materiálech je možné nalézt zmínku o tom, že plocha, kterou hrad zaujímá, činí přibližně 45 tisíc m2. Součástí hradu je také St. George Chapel z 15. až 16. stol., která je známá svou vějířovou klenbou a ukázkou pozdní anglické gotiky. Je využívána při slavnostních ceremoniálech, při kterých je v jejích prostorách možné pohodlně usadit 162 královských hostů. Kaple je také místem pietním, pohřbeno je tady deset panovníků, včetně Jindřicha VIII. Bohužel bylo toto místo v den naší návštěvy uzavřeno.

V areálu najdeme také klášter Horseshoe Cloister a Pamětní kapli prince Alberta vybudovanou královnou Viktorií pro svého milovaného manžela.

Opouštíme Windsor plní zážitků a dojmů. Jsme unavení, ale už teď se těšíme, jaký program nás čeká další den.

25.9.2023

Dnes bylo zvláštní ráno. Začínala výuka, rozřazování do skupin podle úrovně znalostí anglického jazyka a po něm hned první série lekcí, jejichž cílem je zdokonalit se v angličtině. Napětí, překvapení…

Na odpoledne je plánována vycházka k Seven Sisters, bílým křídovým útesům opředeným mýty a příběhy dávných časů. Po náročném „výšlapu“ nás čekal opravdový přírodní zázrak. Příroda čarovala a zůstal nám tu překvapivý kus země.

Postupně jsme zdolávali jednotlivé úseky cesty a na každém z nich nás čekaly úchvatné výhledy na útesy, rozeklané pobřeží i na různobarevné moře, které se bez konce rozprostíralo pod námi. Kolem, kam až oko dohlédne, snad padesát odstínů zelené, hnědé, žluté, červené, šedé…, jedním slovem krása. Na dně vysoko se tyčících bílých skal, hluboko pod námi, šumící moře odrážející odlesky odpoledního slunce. Romantika se vším, co k ní patří. Příroda kolem nás šeptala svá tajemství a my jsme okouzlení a zadumaní naslouchali jejímu vyprávění.

Tak to byl opravdu jedinečný zážitek. Sbohem. A snad někdy na shledanou, krásné a tajemné Seven Sisters.

26.9.2023

Dnes nás čekaly další lekce angličtiny ve skupinách. Pomalu si zvykáme na neznámé prostředí, učitele i na jejich osobitý přístup.

Těšíme se na dnešní výlet. Podíváme se do malebné pirátské vesničky Rye a vydáme se k ruinám hradu Camber Castle.

Vesnička Rye s kostelem a zbytky hradu nás okouzlila. Procházeli jsme úzkými uličkami dlážděnými oblázky. Starobylé domky založené v době rozkvětu pirátského řemesla byly natěsnány na sebe a jejich průčelí s barevnými dveřmi nás lákala ke vstupu. Překvapil nás i maličký kostelík s tichým hřbitůvkem s hrobkami a sarkofágy rozmístěnými přímo ve vonící zahradě.

Další zastávkou byly ruiny hradu Camber Castle, který založil Jindřich VIII. jako strážní hrad, aby chránil okolní rozsáhlé území. Hradní komplex je dnes zcela prázdný a jen málo připomíná dny své dávné slávy. Přesto nás udivila jeho promyšlená architektonická stavba založená na centrální věži a okolo rozmístěných obranných věžích tak, aby bylo možné pohodlně sledovat případné útočníky přicházející ze všech světových stran.

Po této historické lahůdce se zaradovali i ti, kteří preferují nakupování a návštěvy shopping center.

„Domů“ se vracíme unavení, ale šťastní, že jsme opět mohli poznat část krás Anglie.

27.9.2023

Další výlet je před námi – čeká nás středověký hrad obklopený vodní plochou, Herstmonceux Castle, v hrabství Sussex, který se rozkládá na 600 akrech.

Už na první pohled nás ohromila velikost hradu. Nalezli jsme tady pečlivě udržované zahrady, Alžbětinskou zahradu, Růžovou se slunečními hodinami, Dolní zahradu, Stinnou zahradu, Lékárnickou zahradu, zabloudili jsme i do Shakespearovy zahrady. Celý pozemek zahrnuje i okolní lesy, ale není v silách návštěvníka všechna místa a tajuplná zákoutí projít. Přestože se rychle blíží podzimní sychravé dny a deště, stále jsou zde některé rostliny ještě v plném květu, zejména růže, fuchsie, anemonky, podzimní astry. Na letitých stromcích zrají mišpule a sládne vinná réva. Překvapuje nás velké množství obrovských jedlých kaštanů obtěžkaných množstvím plodů.

Herstmonceux Castle funguje také jako kampus UK Queen´s University (Kanada). Ojedinělý je architektonický ráz červené cihlové stavby ve spojení s vodou. Od doby, kdy byl hrad, později zámek, postaven (1441), je to největší soukromý dům v Anglii. Je domovem Královské observatoře v Greenwichi.

Procházka zahradami končí a my se přesouváme od historie do současnosti – do Herstmonceux The Observatory Science Centre. Zde nás čeká věda a zábava v jednom. Je tu spousta věcí k vidění i zkoumání, hry, hádanky, kvízy, park objevování a zajímavostí. Hodně seriózní vědeckosti, ale i vtipu a nadsázky. Nalezli jsme zde „kopuli“ s obrovským refraktorem, dalekohledem. Určitě je velmi zajímavá i noční návštěva, kdy je v provozu teleskop a kdy je možné pozorovat Měsíc a planety.

Byli jsme tak zaujati exponáty, že jsme si ani neuvědomili, že je čas toto zábavné a kreativní centrum opustit.

Z centra vědy jsme se přesunuli k Normans Bay, nádherné pláži.

Zrovna vrcholil odliv, a tak jsme si užívali pohledu na ustupující moře a současně sběru tisíce roztodivných skořápek mořských živočichů. Jedna byla krásnější než druhá, a proto byl výběr velmi těžký. Někteří z nás neodolali koupeli ve velmi chladných mořských vlnách. Tento zážitek určitě dlouho zůstane v našich vzpomínkách.

28.9.2023

Zažíváme netradiční výuku angličtiny v terénu při „bojové“ hře v ulicích Old Townu.

Je zataženo, moře bouří. Nad severozápadem Velké Británie „řádí“ bouře Agnes. Doufáme, že jihovýchodu se vyhne. Vyjíždíme na výlet a doufáme, že se počasí uklidní. Míříme totiž na prohlídku Battle Abbey.

Prohlídku Battle Abbey začínáme v muzeu, kde se dozvídáme strašlivé podrobnosti bitvy u Hastings. Na zdejším prostranství, kde bylo Vilémem I. Dobyvatelem posléze vybudováno opatství, zahynulo v krvavé řeži 7 tisíc mužů. V sobotu 14.10.1066 zde padl i král Harold. Opatství je zasvěceno sv. Marinovi z Tours. Vilém Dobyvatel se zavázal papeži postavit klášter v případě, že bitvu vyhraje. Papež Alexandr II. uložil Normanům pokání za zabití tolika bojovníků. Areál je v současnosti provozován English Heritage. Nalezneme zde ruiny opatství a návštěvnické centrum s výstavou zobrazující historické artefakty.

Procházíme návrším plným dějinných událostí a zvratů, které vstupovaly do děje při budování Anglie. Zavřeme-li na chvíli oči a zaposlouchámeli se do ticha místa, zaslechneme ozvěnu řinčících zbraní, dusot a ržání koní, válečný křik a sténání tisíců zraněných a umírajících válečníků.

Dýchá zde zvláštní atmosféra minulosti, ale i současnost. Nalézá se tu totiž také School Battle Abbey.

29.9.2023  

Před námi jsou poslední tři lekce angličtiny, závěrečné hodnocení a slavnostní vydávání certifikátů. Výuka tím končí a my odjíždíme na hrad Arundel.

Už z dálky nás hradní komplex uchvacuje svou rozsáhlostí. Příběh hradu začíná už v roce 1067. O prvních létech existence dodnes svědčí Normanská pevnost, středověká brána a Barbican. Majitelé hradu celý areál v 19. stol. téměř kompletně přestavěli. Nádherná gotická architektura je považována za jedno z největších děl viktoriánské Anglie. Procházíme pečlivě udržovanými interiéry s fascinujícím nábytkem, tapisériemi a vzácnou sbírkou obrazů od významných umělců. Najdeme tady díla Van Dycka, Gaisnsborougha i italského malíře Canaletta.

Velkým zážitkem jsou nádherné zahrady, které uklidňují a přinášejí inspiraci. Vůně květin a jejich tvary a barevné kombinace překvapují a lákají návštěvníky usednout v jejich blízkosti a vychutnat si pohodovou atmosféru. Kromě zahrad a parků je doslova fascinující Normanská věž se střílnami a místnostmi pro stráže, také cimbuří, jehož zdolání je sice fyzicky náročné, ale přináší příchozímu dokonalý zážitek z nádherných výhledů do okolního kraje a pocit, že se alespoň na okamžik stává „vládcem“ tohoto půvabného místa.

Hrad je opravdovým historickým skvostem Anglie. Jsme šťastní, že jsme se v jeho prostorách mohli alespoň trošku dotknout anglické minulosti.

Dáváme sbohem středověké stavbě i kouzelným zahradám. Doufáme, že se do tohoto magického místa ještě někdy podíváme.

Vracíme se zpátky do hostitelských rodin. Poslední večer. Konec. Balíme. Zítra nás čeká už jen loučení.

30.9.2023

Před námi je poslední den našeho pobytu ve Velké Británii. Nikoho z nás nepřekvapí brzké vstávání, přesun k autobusu na meeting point a loučení s „maminkami a tatínky“, kteří nám na týden poskytli zázemí a péči.

Snad jsme tady po sobě zanechali dobrý dojem a příjemné vzpomínky. Ti z nás, kteří svým nevhodným chováním vrhli stín pochybností na kvalitu naší školy a úroveň jejích žáků, mají v každém případě námět k přemýšlení o tom, jak své postoje zlepšit.

Většina studentů teď již dobře chápe, co znamená „jazykový a poznávací zájezd“. Nepřekvapí je tedy náročnost jeho programu, ve kterém je v rovnováze rozšiřování jazykových znalostí a dovedností, poznávání historických památek, regionálních zajímavostí a přírodních krás i poznávání současného života Angličanů. Pokud se někomu zdá tento program nezajímavý nebo příliš náročný, měl by svou účast napříště dobře zvážit.

Přijíždíme do přímořského letoviska Brighton. Cílem naší první zastávky je Royal Pavilion, bývalá královská rezidence. Byla postavena jako letní rezidence prince z Walesu, pozdějšího krále Jiřího IV. v letech 1787 až 1808. Později prošla výraznými úpravami významného anglického architekta Johna Nashe. Zajímavé je, že stavba i pozdější zásahy jsou provedeny v indo-saracénském stylu architektury Blízkého východu. Fascinující jsou extravagantní interiéry s množstvím indických, orientálních a čínských doplňků a dekorací. Posledním panovníkem, který obýval sídlo, byla královna Viktorie s manželem princem Albertem. Po 2. světové válce město usilovalo o navrácení poškozeného Pavilionu do původního stavu. Nyní je možné ho vidět po významných restauračních pracích, které mu daly neuvěřitelně krásnou podobu.

Druhým zastavením je návštěva Sea Life Brighton. Nejstaršího mořského akvária v Británii. Užasle procházíme tajemnými podzemními prostorami s klenutými stropy a nespočtem akvárií s mnohými známými i neznámými vodními živočichy. Odkrývají se nám tajemství vodní říše. Před našimi zraky defilují ryby různých barev a tvarů, žijící ve sluncem prozářených vodách jižních moří, ale i ty organismy, které se ukrývají v hlubinách a přítmí moří a oceánů.

Nadšení a plní dojmů pokračujeme k další „atrakci“ města. Třetím zastavením je „i360 Brighton“.  Tento další „div“ byl postaven s maximální udržitelností, včetně výroby vlastní energie pro napájení modulu. Výška vyhlídkové věže nás překvapuje – je to 162 m. Futuristický prosklený prstenec s koktejlovým barem nám nabídl dramatické výhledy na město, pláže, moře i celé pobřeží. Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek, trvající pouhých 25 minut, ale přesto nám nabídl ten nejlepší a v pravdě nejúchvatnější výhled na Brighton, jaký je vůbec možný.

Krásný prosluněný den na mořském pobřeží končí. Pomalu se musíme loučit s tímto zajímavým místem i s celou touto zemí. Před námi je plavba trajektem přes La Manche, za námi necháváme „starou dobrou Anglii“. Doufáme jen ve šťastný návrat domů.

Odjíždíme. Sbohem Anglie a snad někdy znovu na shledanou!

1.10.2023

Všechno probíhá bez problémů, takže jsme mile překvapeni, že k budově KGM přijíždíme o dvě hodiny dříve, než bylo plánováno. Šťastni se vracíme k našim blízkým a už se těšíme na to, až jim budeme vyprávět o tom, co jsme za uplynulých deset dnů viděli a zažili.

Velká Británie je vzdálený krásný ostrov, daleko, až za mořem, ale spousta vzpomínek na ni a na společně prožité chvíle nám v mysli zůstane už navždy.

Mgr. Lenka Rousková

Fotografie z našeho výletu naleznete v naší galerii.