Adaptační pobyt se konal v Krkonoších v horském hotelu Štumpovka.
Přijeli jsme v pondělí 26.8. a odjeli jsme v pátek 30.8.2024.
1.den – Po dlouhé jízdě autobusem z Prahy jsme se vyvezli lanovkou a k chatě Štumpovka jsme došli pěšky. Hned nás čekaly první seznamovací aktivity, které nám zaplnily celé dopoledne. Čas po obědě jsme strávili odpočinkem na pokojích a pak pokračovali s venkovními aktivitami až do večeře, kde na nás čekal dezert – vanilková zmrzlina. Mňam!
2.den – V úterý, protože bylo teplo, jsme celé dopoledne trávili týmovými sportovními soutěžemi v lese. Míčové hry byly v plánu na odpoledne, ale protože sluníčko mělo velkou sílu, zalezli jsme do stinných pokojů a kecali 😊. Po večeři už nebyl takový hic a tak jsme mohli hrát vybiku.
3.den – Středeční dopoledne jsme šplhali k Labské boudě a k pomníku Václava Vrbaty a Bohumila Hanče. Po obědové svačině jsme dále pokračovali k pramenům Labe, kde jsme se všichni v gymnaziálních tričkách vyfotili a zamířili zpátky k domovské chatě. Konečně došlo na relax a kdo měl plavky, mohl skočit do bazénu a ti neúnavní hráli vybiku. Po výborné večeři se do postele svalili všichni rádi.
4.den – Ve čtvrtek po snídani se hrála vybika a poté jsme vyrazili do lesa na recitační soutěž. Všichni jsme byli unaveni ze středečního výletu a tak jsme měli radost, že po obědě můžeme být už jen na pokojích. Protože se chýlil náš pobyt ke konci, museli jsme začít balit kufry na cestu domů.
5.den – Ráno jsme vyvezli kufry z pokojů do klubové místnosti, aby odcestovaly k autobusu a my je nemuseli táhnout. Vyrazili jsme na krátký výlet, kde byly vyhlášeny výsledky recitační soutěže. Naše skupina vyhrála, tak jsme měly na závěr s holkama velkou radost. Zbyl čas i na volnou zábavu. Po výborném posledním obědě jsme museli vyrazit na cestu k autobusu, který nás odvezl zpátky ke škole a k nedočkavým rodičům a sourozencům 😊.
Děkuji za krásný týden! Jsem moc ráda, že jsem mohla před nástupem na gymnázium poznat své profesory a spolužáky. Žažili jsme spolu spoustu srandy. Sešli jsme se jako super parta, což jsem měla příležitost poznat i nyní, po mém úrazu. Opravdu platí „v nouzi poznáš přítele“. Děkuji všem a těším se na studium tady na gymnáziu.
Laura Najmanová Prima A
