Queer Praha

Ve čtvrtek 3. října 2019 měli studenti septim jedinečnou možnost zúčastnit se akce s názvem Queer Praha. Tato unikátní komentovaná trasa je autorským dílem vyučujícího společenských věd Davida Chlumského a v roce 2016 byla dokonce oceněná 1. místem v celostátní soutěži při mezinárodním veletrhu cestovního ruchu GO v Brně. Můžeme tedy říci, že žádná jiná škola takový nevšední program zcela jistě nenabízí.

Jak napovídá podtitul akce, tedy „same city, different story“, jedná se o zhruba tříhodinovou komentovanou vycházku, během které se posluchači seznamují s nepříliš známou stránkou historie města, které jinak dobře znají. Prahou totiž prochází nejen obecně známé a významné historické milníky, ale má i své alternativní „teplé“ dějiny, které se datují od 14. století až po současnost. Samozřejmě že homosexuálové žili na území Prahy i dříve, ale právě do roku 1380 sahá nejstarší dochovaná písemná zmínka o této subkultuře v hlavním městě. Vedle různých historických perliček se studenti mohli dozvědět například o neúspěšných (ale mnohdy o to víc bizarních) pokusech s léčením homosexuality, životě homosexuálů za socialismu či o specifické úloze veřejných toalet v sociabilitě gayů.

Jelikož to v tomto případě nemusí být zřejmé, je na místě též vysvětlení volby lokací pro přiložené fotografie – na jedné z nich pózujeme před T-klubem (dnes prodejna hudebnin), který byl jedním ze čtyř „teplých“ podniků v éře socialismu, fotili jsme se též před budovou magistrátu, kterou zdobí homoeroticky interpretovatelný reliéf Občanstvo společně nesoucí břímě. Další snímek vznikal na tzv. schodech naděje u Masarykova nádraží, které byly v minulosti ikonickým místem seznamování homosexuálů, no a nechybí ani snímek před plastikou Sbratření nedaleko hlavního nádraží. Pro nás běžný výjev dělníka vřele vítajícího rudoarmějce-osvoboditele vzbudil při převezení do japonské Ósaky na EXPO 1970 ohromnou vlnu pobouření, neboť zachycuje na japonskou kulturu až příliš homosexuální výjev.

Závěrem dodejme, že tato tematika je aktuální nejen proto, že tzv. dějinám každodennosti se v kontextu queer subkultury věnuje čím dál větší prostor i v universitním prostředí, ale i proto, že i v současnosti stále mezi mnohými lidmi silně resonuje názor, že být homosexuálem je pouze jakási módní záležitost a že „tohle tady dříve nebylo!“.

David Chlumský