Předměty

MATEMATIKA

Předmět matematika obsahuje základní i rozšiřující učivo dané RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia.

Vyučující vedou žáky k pochopení matematických vztahů, k rozvoji intelektových předpokladů, logického myšlení a myšlení v souvislostech. Žáci své získané znalosti a zkušenosti prohlubují a procvičují při řešení a vytváření problémových úloh, vyhledávání a zpracovávání informací a při volbě vhodných postupů. Všechny tyto schopnosti a dovednosti dále využijí v praxi a při svém dalším profesním směřování.

Žáci, kteří chtějí po maturitě studovat obory, jejichž součástí je matematika, si mohou zvolit v rámci povinných seminářů předmět seminář a cvičení z matematiky. Náplní tohoto semináře je nejen příprava k maturitní zkoušce, ale také rozšiřující učivo matematiky (integrální a diferenciální počty, základy deskriptivní geometrie), potřebné k úspěšnému zvládnutí studia na VŠ.

Součástí výuky matematiky jsou také mimoškolní akce pořádané AV ČR, ČVUT, MFF (např. Klokan, Matematická olympiáda, Pythagoriáda, Pangea, Týden vědy a techniky, Stretech, stáže na ČVUT, dny otevřených dveří VŠ).

 

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Vyučovací předmět český jazyk a literatura zaujímá na naší škole významné postavení. Na nižším gymnáziu je dotován čtyřmi, nebo pěti vyučovacími hodinami. Na vyšším gymnáziu jsme ustavili dva samostatné předměty – první s názvem ČESKÝ JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE a druhý s názvem ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA. Každému z nich je přidělena dvouhodinová dotace týdně.

Vzdělávací obsah předmětu má komplexní charakter, zahrnuje v sobě výchovu jazykovou, komunikační/slohovou a literární. Plnohodnotně se věnujeme každé z těchto ústrojných složek. Jedním z mnoha závažných cílů předmětu je všestranně pojímané zdokonalování jazykového projevu studentů. Usilujeme o to, aby naši absolventi byli jazykově kompetentní, to znamená, aby byli s to produkovat komunikačně sdělné (funkční) a kultivované projevy. Vedeme je k poznání, že vyspělé vyjadřování je jazykově správné, přiměřené komunikační situaci, zohledňuje účel projevu a v neposlední řadě vykazuje stylistickou vytříbenost. Zároveň se u studentů snažíme pěstovat kladný vztah k našemu mateřskému jazyku.  Jsme totiž přesvědčeni, že s tímto postojem bude jejich snaha o zvýšení vlastní úrovně jazykové kultury přirozenější a odpovědnější, v konečném důsledku tedy úspěšnější. Na různorodém jazykovém materiálu se snažíme u žáků rozvíjet schopnost kritického myšlení a způsobilost přesvědčivě a korektně argumentovat. Záměrně pracujeme i s texty, které rozněcují tvůrčí potenciál žáků, básnické nadání, rádi nabízíme prostor jazykově formulované invenci a originalitě.

Soustavně žáky provázíme po českém a světovém písemnictví, seznamujeme je s literárním kánonem, poskytujeme nezbytné základní poučení v oblasti literární teorie, historie a kritiky. Velmi důležitou úlohu v naší výukové koncepci zastává četba. Prostřednictvím rozmanitých kvalitních, atraktivních textů a citlivé, kvalifikované práce s nimi přivádíme studenty k bohatství estetických hodnot, k jejich rozpoznávání a vzájemnému poměřování. Solidní interpretací uměleckých textů se snažíme ve studentech rozvíjet poučené čtenářství. Ve snaze o komplexní působení na studenty využíváme různé metody a formy práce, technické pomůcky a audiovizuální didaktické prostředky. Vyučování čas od času zpestřujeme rozličnými exkurzemi, návštěvami knihoven, tematických výstav či literárních muzeí. Naše ctižádost povznést prestiž literární výuky se projevuje i pořádáním recitační soutěže.

 

DĚJEPIS

Dějepis je vyučován ve všech ročnících nižšího i vyššího gymnázia. Časová dotace je převážně 2 hodiny týdně. Výuka probíhá ve specializovaných i obecných učebnách. Běžnou součástí je využívání data projekční techniky a široké škály primárních a sekundárních pramenů.

Úkolem dějepisného vzdělávání na gymnáziu je především utváření a kultivace historického vědomí a myšlení žáků. Je třeba vést žáky zejména k tomu, aby dokázali chápat události v širších vztazích a souvislostech, dokázali analyzovat jejich příčiny a následky a snažili se porozumět subjektivním motivům i objektivním předpokladům lidského jednání. Pochopení souvislostí vývoje společnosti, souvislostí sociálních, kulturních, ekonomických i politických, ale především pochopení hodnot, ke kterým naše společnost dospěla.

Cílem výuky dějepisu na gymnáziu je především socializovat žáka do základů naší kultury, zprostředkovat základní hodnoty naší společnosti a umožnit mu orientovat se v kulturních schématech, stereotypech a institucích. Dalším důležitým cílem je rozvoj kritického myšlení, schopnost zaujímat vlastní postoje a formulovat vlastní názory. Žáci jsou vedeni k poznání, že dějiny nejsou uzavřeným a jednoznačně interpretovatelným příběhem, ale lidský konstrukt, který se nechá interpretovat různými způsoby.

V ideálním případě žáci výběrem, organizováním a rozvíjením relevantních informací, produkují konzistentně dobře strukturované popisy a vysvětlení se správným použitím datací a termínů. Analyzují spojení mezi událostmi a vývoji, které se odehrály v různých zemích v různých obdobích. Činí vyvážené soudy o hodnotě různých interpretací historických událostí a vývojů, které jsou založené na jejich porozumění historickému kontextu. Na základě jejich znalostí a porozumění historii používají zdroje informací kriticky, rozvíjejí, udržují a podporují diskusi a nezávisle dosahují zdůvodněných a vyvážených závěrů.

Výuka předmětu je založena na široké škále metod, které mají za cíl efektivně aktivizovat žáky. Použité metody vychází především z potřeb a dispozic konkrétního vyučujícího. Všechny používané metody se snaží o participaci žáků na vyučování. Dějepis je vyučován jako interdisciplinární předmět s rozsáhlým využitím mezioborové diskuse. Na základě toho dějepisná výuka úzce spolupracuje s předměty ZSV, zeměpis, český jazyk a anglický jazyk. Předmět dějepis integruje celou řadu průřezových témat.

 

OBČANSKÁ VÝCHOVA A ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

V hodinách občanské výchovy žáci získávají základní povědomí o společenském fungování světa kolem nás. Poznávají naše kulturní tradice, učí se respektu k cizím kulturám, zamýšlí se nad svými sociálními rolemi a nad přínosem různých lidí pro společnost, diskutují nad tématy jako je šikana či užívání návykových látek. V rámci přípravy na plnohodnotné občanské fungování poznávají základní principy práva a morálky, vzdělávají se v oblasti finanční gramotnosti a seznamují se se stěžejními prvky našeho politického systému. V předmětu je též věnován prostor sexuální výchově, kde se nevyhýbáme ani aktuálním tématům.

Stěžejní výukovou metodou předmětu je společná diskuse nad vybranými tématy, která je doplněna pracovním sešitem a skupinovými aktivitami.

Cílem předmětu ZSV je seznámit žáky se základními teoretickými koncepty a poznatky v oblasti společenských věd. Velký důraz je též kladen na prolínání s běžnou životní praxí tak, aby byl předmět přínosný a atraktivní nejen pro ty, kteří se chtějí tímto směrem orientovat v dalším studiu. Žáci se v průběhu čtyřletého studia postupně setkávají s jednotlivými společenskými vědami: politologie a mezinárodní vztahy, psychologie, sociologie, ekonomie, právo a filozofie. Do výuky jsou pravidelně zařazovány audiovizuální materiály doplňující vhodnou formou probírané učivo.

Výuka klade důraz i na rozvíjení argumentačních dovedností žáků. To je realizováno jednak skrze zařazení výukového bloku výrokové logiky, především však prostřednictvím pravidelných pololetních esejí, kde se žáci mohou sami zamýšlet nad vybranými aktuálními tématy.

Nedílnou součástí hodin ZSV jsou i odborné exkurze pořádané v rámci výuky – návštěva věznice s návaznou diskusí s bývalým vězněm, psychiatrická léčebna v Bohnicích, jednání Poslanecké sněmovny PČR, soudní stání či komentovaná návštěva hřbitova v Ďáblicích s čestným pohřebištěm popravených a umučených obětí komunismu.

 

CHEMIE

Cílem tohoto přírodovědného předmětu získali hlubších představ o molekulové stavbě látek a základních chemických a biochemických dějích. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými obory a ochranu životního prostředí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby rozuměli základním chemickým dějům probíhajícím v přírodě nebo využívaným v každodenním životě či průmyslu, zvládli základní chemické výpočty a zároveň účinně spolupracovali ve skupině.

Zájemci o další studium chemie mají možnost zvolit si v posledních dvou ročnících výběrový seminář z chemie, jehož cílem je rozšířit a prohloubit znalosti chemie, přispět k uvědomění si souvislostí mezi všemi obory přírodních věd a připravit studenty k přijímacím zkouškám na vysoké školy přírodovědného zaměření a studiu medicíny.

 

ZEMĚPIS

Předmět zeměpis je na KGM vyučován celkem v 7 ročnících, a to kontinuálně od primy do septimy. Na předmět zeměpis pak navazuje předmět seminář a cvičení ze zeměpisu, který je ve dvouhodinové dotaci vyučován v septimě a oktávě. V tomto volitelném navazujícím předmětu žáci integrují své doposud získané zeměpisné poznatky, vytváří odborné práce a zároveň se cíleně připravují k maturitě ze zeměpisu.

Zeměpis je na KGM multidisciplinárním předmětem, kdy v sobě obsahuje přírodovědné učivo stejně jako společenskovědní. Dalšími bloky jsou pak technicky zaměřená témata jako například téma kartografie. V učivu je postupováno směrem od obecného zeměpisu k regionálnímu, který vhodně umožňuje syntézu a aplikaci dříve získaných znalostí a dovedností.

Z hlediska časové struktury je zeměpis na KGM rozdělen na 2 části, a to pro nižší stupeň gymnázia (prima až kvarta) a vyšší stupeň gymnázia (kvinta až septima). Na nižším stupni gymnázia žáci získají komplexní obecné povědomí o všech oblastech zeměpisu obsažených v daném RVP, kromě toho je ale zařazováno také rozšiřující učivo, a to s ohledem jak na konkrétní dispozice žáků v rámci individualizovaného přístupu,  tak i na aktuální společenské i přírodní dění. Na konci kvarty tak žáci mají splněny všechny povinné výstupy dané RVP a z hlediska zeměpisu tak splňují podmínky ukončení povinné školní docházky.

Na vyšším stupni gymnázia je pak učivo nižšího stupně jednak prohlubováno, především ale dochází k syntéze dříve získaných poznatků a uplatnění především induktivního přístupu. Od učiva na nižším stupni se učivo vyššího stupně gymnázia odlišuje výrazně vyšším zobecněním jako i tvorbou vlastních odborných výstupů (mapy, analýzy, odborné práce, obhajoby atd.) jako i vysokým podílem práce (nejen) se zeměpisnými elektronickými zdroji.

Předmět zeměpis je vždy vyučován na základě učebnic a atlasů s aktuálně platnou doložkou MŠMT.

Kromě výše zmíněného se žáci KGM také každoročně aktivně zapojují do mimoškolních zeměpisných aktivit, jakými jsou například oficiální soutěže (např. Pražský glóbus či Zeměpisná olympiáda), celoškolní soutěže či praktické aktivity.

Cílem předmětu zeměpis je, aby bránu KGM opouštěli mladí lidé s rozhledem, zajímající se aktivně o svět vzdálený jako i o své blízké okolí, společensky i osobně odpovědní, ale především mající ambici se neustále vzdělávat.