Bc. Klára Králová Soukupová

V rámci svého pedagogického působení se snažím řídit mottem vzdělávací instituce, ve které působím, tedy „Škola je dílnou lidskosti.“ (J. A. Komenský)

Jak je známo z didaktických principů J. A. Komenského, je nutno brát v potaz (mimo jiné) individualitu a jedinečnost každé bytosti, jíž se snažíme vštípit „onu lidskost“, která je v našem časoprostoru společností nastavena. Ideály této „lidskosti“ mají gnómickou platnost, tudíž jsou staletími ověřeny… Ubít „neškodnou“ individuální svébytnost jedince znamená vyvolání nežádoucího konfliktu mezi „idem“ a „egem“, a tedy i jakousi deformitu oné potenciální lidskosti. Jako pedagog se tedy snažím neutlačovat duševní jedinečnost mně svěřeného žáka, ale pouze jej (dle svého nejlepšího vědomí a svědomí) navést správným směrem…

Snažím se dát prostor kreativitě, zvídavosti, samostatnosti i kooperaci s druhými; snažím se ve studentech podněcovat zodpovědnost k sobě samému i k okolí; v rámci hodnocení kombinuji klasifikaci s formativním hodnocením (ústním/ písemným).

Motto, kterým bych se ráda řídila, zní: Cílem pedagoga by nemělo být „chtít odučit“, ale „chtít naučit“. Teprve roky ukáží, do jaké míry toto krédo bude (v mém případě) efektivní…