Anglie 2018

Za vzděláním i poznáním do Devonu

Ve dnech 27. 10. až 3. 11. 2018 jsme se vydali poznávat krásy jihozápadní Anglie. Zájem o zájezd, který kombinoval jazykové studium v místní škole spolu s výlety po celém hrabství Devon, byl opravdu velký, takže se na cestu vydaly hned dva autobusy se sedmdesáti devíti studenty na palubě, které doprovázelo šest učitelů (I. Bartáková, J. Foustka, T. Heinzke, R. Hlaváčková, D. Chlumský a M. Kolbábek) a paní ředitelka. Zde též podotkněme, že každý autobus měl svůj program, který sice byl co do obsahu totožný, ale lišil se konkrétními dny, kdy se odehrával. Časový sousled popsaný v tomto článku je tedy platný pouze pro jeden z autobusů.

Cesta, která nakonec se všemi zastávkami a plavbou trajektem zabrala téměř 25 hodin, byla sice náročná, ale díky dobré náladě v autobuse jsme jí zvládli bez větší obtíží. Jelikož jsme jeli v době státního svátku výročí vzniku republiky, zazpívali jsme si dokonce státní hymnu, čímž jsme jistě způsobili nezapomenutelný zážitek i naším pánům řidičům, kterým – stejně jako naším dvěma průvodkyním – srdečně děkujeme za neustálé šíření dobré nálady, vstřícnost, informovanost a pohodový průběh celého zájezdu.

Ještě před příjezdem do cíle jsme se zastavili v Avebury. Tato neolitická památka sestávající ze tří kamenných kruhů je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako společný zápis se svým známějším „příbuzným“ Stonehenge. Po této zastávce jsme již dojeli do Ilfracombe a hned po příjezdu jsme absolvovali seznamovací procházku s naším novým domovským městem. Toto malebné městečko s necelými dvanácti tisíci obyvateli nabízí romantické výhledy na otevřené moře, dramaticky kopcovitou přírodní scenérii i možnost procházky po malém poklidném přístavu. Večer si nás již rozebraly naše hostitelské rodiny, které nás přivítaly první večeří a především možností si po náročné cestě konečně odpočinout v pohodlné posteli.

Druhý den ráno na naše studenty čekal první školní den a s ním i tři a půl hodiny intensivní výuky angličtiny v malých skupinách s místními pedagogy. Po škole jsme všichni naskákali do autobusu a vydali se na náš první výlet, který mířil do nedalekého národního parku Exmoor. Autobus nás vysadil v městečku Lynton, které jsme si krátce prohlédli (zaujal zejména kostelní hřbitov s fascinujícím výhledem na moře a pláž pod námi) a odkud jsme sešli do sousedící vesnice Lynmouth. Cesta zpátky do prudkého kopce nám sice dala trochu zabrat, ale protože jsme se vydali jinou trasou, než jsme přišli, překvapivou odměnou nám byly úchvatné přírodní útvary, dechberoucí výhledy i podvečerní romantika na kamenné pláži v mořském zálivu.

Jelikož nejen přírodou je člověk okouzlen, měli jsme další den po škole na programu cestu do města Barnstaple, které lze vnímat jako regionální centrum severního Devonu. Příjemné městečko proslulé zejména svými každodenními trhy zaujalo svou pohodovou atmosférou, i když mnoho klasických památek v něm nenajdeme. To nám ovšem nevadilo, neboť vše vykompensovala skutečnost, že se zde velmi dobře nakupuje, a tak celá skupina vzala útokem Primark a další podobné obchody, které zpravidla působí velké nákupní vzrušení a příslovečný vítr v peněžence.

Čtvrtý den, tedy zhruba na začátku druhé poloviny našeho programu, jsme si odpočinuli od školy a vyrazili na celodenní výlet. Nutno podotknout, že zatímco celý týden jsme měli nádherné slunečné počasí, tak právě v tento den nám pro jednou nepřálo, neboť od rána bylo chladno a mlhavo s občasnými přeháňkami. Na druhou stranu lze takové počasí vnímat jako příznačně tematické. V tento den se totiž nejen slavil strašidelný Halloween, ale naše první zastávka navíc byla v národním parku Dartmoor, kam sir Arthur Conan Doyle zasadil svůj proslulý příběh o psovi baskervillském. No řekněte, lze si v takový den a na takovém místě představit vhodnější počasí, než sychravo a místy až neprůhlednou strašidelnou mlhu? V národním parku jsme si udělali vycházku ke skále připomínající nohu ležícího obra a následně k půvabnému jezírku ukrytému mezi skalami. Naše další cesta vedla do Exeteru, který je se svými 130 000 obyvateli největším a zároveň i hlavním městem celého hrabství Devon. Vrcholem programu byla návštěva úchvatné gotické katedrály, která se pyšní nejdelším nepřerušovaným klenutým stropem v celé Anglii. Zajímavým zážitkem však byl i průchod nejužší uličkou v celém městě.

Další den nás naposled čekala škola, kde všichni účastníci obdrželi certifikát osvědčující jejich prokázanou úroveň angličtiny. Následoval poslední odpolední výlet, který mířil do malebné rybářské vesničky Clovelly, která je zajímavá mj. tím, že od svého založení ve 13. století je v soukromém vlastnictví a že za celou dobu ji vlastnily pouze tři různé rodiny. Toto místo je též typické strmou dlážděnou cestou vedoucí dolů k moři, takže veškeré věci musí být přepravovány na saních tažených osly. Po návratu nás čekaly poslední společné chvíle s našimi hostitelskými rodinami, neboť na další den byl plánovaný odjezd již v 6 hodin ráno.

V pátek jsme se vydali na cestu domů. Plní zážitků, nových poznatků a s taškami plnými dárků pro naše nejbližší. Nicméně jeden bod programu nám ještě zůstal – celodenní zastávka v Londýně. Zhruba 9 hodin strávených v britské metropoli, která má ve své aglomeraci jen o něco méně obyvatel než celá Česká republika. Čas zde strávený jsme rozložili mezi komentovanou vycházku po hlavních pamětihodnostech, poslední nákupy a plavbu lodí po Temži, ze které jsme si mohli prohlédnout nejen historickou část města, ale i tepající finanční srdce Evropy ukryté mezi mrakodrapy v části zvané the City. Závěrečný výšlap do kopce v Greenwichi byl již tak akorát dost na to, abychom do autobusu dorazili vyčerpaní a značnou část dlouhé cesty domů prospali.

Celý týden jsme si skutečně velmi užili. Počasí bylo krásné, příroda úchvatná, památky krásné a výuka i nákupy intensivní. Myslím, že navštívená místa můžeme doporučit i těm, kteří s námi nebyli. Devon možná není nejpopulárnější turistickou destinací Anglie, ale rozhodně má co nabídnout, o čemž jsme se všichni dobře přesvědčili.

David Chlumský

Read more